Překládání historických textů je poměrně náročný úkol, který vyžaduje nejen znalosti odborného jazyka, ale také poměrně široké znalosti historických věd. Zároveň se jedná o činnost velice zajímavou, neboť při každém překladu doslova odkrýváte tajemství z naší historie, odkrýváte to, co je na první pohled neznámé.
"Přestože překlady historických textů vyžadují mnoho dalších znalostí mimo oblast jazyka, neskutečně mě baví. V člověku se při překládání starých textů objeví touha hledat poklady a odkrývat tajemství našich předků.", říká paní Věra, odbornice na překlady historických textů z němčiny.
Jaké znalosti musí mít odborník na překlad historických textů?
Každý překladatel historických textů musí mít bezpodmínečně vynikající jazykové znalosti (zahrnující současnou i diachronní lingvistiku). Dále se musí vyznat v historických vědách, často totiž pracuje s pomocnými vědami historickými – paleografie (nauka o písmu), genealogie (nauka o rodových vztazích), heraldika (nauka o znacích), numismatika (nauka o platidlech), epigrafika (nauka o nápisech, např. na náhrobcích, pomnících, zvonech) aj.
Podle toho, o jaký text se jedná, si překladatel také musí nastudovat např. systém školství, jaké byly pozice úředníků a učitelů, systém státní správy a označení úřadů, jak fungovalo vojenství a jednotlivé hodnosti, musí se naučit pracovat s cizojazyčnými zkratkami (nejčastěji latinskými a německými) a ponořit se do tajů toponomastiky, tedy do nauky o místních názvech.
Nezbytným předpokladem pro práci s historickými texty je vynikající znalost starého písma, švabachu a kurentu.
Švabach je tiskové pozdně bastardní gotické lomené písmo s velkou ozdobností, které pochází z 80. let 15. století a které se s několika obměnami používalo v českých zemích až téměř do poloviny 20. století.
Kurent je psané písmo, které se používalo v Německu (a také v českých zemích) od 16. století až téměř do roku 1941.
S jakými texty se může překladatel setkat?
Od materiálů, které jsou uloženy na matrikách (křestní, oddací, úmrtní listy) a úřední listiny (např. vysvědčení), přes nejrůznější kupní smlouvy, účetní knihy, zápisy v pozemkových nebo gruntovních knihách, po nápisy na náhrobcích, zvonech, kroniky či úřední nebo soukromou korespondenci.
Máte i vy doma nějaké historické texty, které neumíte přečíst a kterým nerozumíte? Chcete se dozvědět více o svých předcích a o svých kořenech? Obraťte se na nás zde! Rádi Vám poradíme!
© Věra Cihlářová